Nečekaný sníh aneb všechny to zase zaskočilo

Vážně miluju, když nasněží PÁR centimetrů sněhu a NIKDO s tím nedokáže nic udělat. Ale to bych předbíhala. Ráno jsem vstávala až na devátou, nestačila jsem se ale divit, co jsem našla u postele. Když jsem totiž otevřela očit, trčela ve vzuchu noha. :-D Tak říkám: "Bošenko, co tady děláš?" a ona mrskla ocasem ze strany na stranu. Tak jí říkám trochu přísněji: "Mazej dolů pse" a ona mrskla znova, jako by se nechumelilo. Tak jsem řekla už opravdu přísně: "Dolů!" a ona jenom nesouhlasně zamručela:"Uuuummm". Tak jsem jí nechala ležet s tím, že se stejně ještě musím nachystat ;-)
V semináři ve škole jsem si konečně sepsala Wish list, aneb seznam věcí, po kterých moje srdce touží. K velkému úspěchu musím říct, že jednu položku už mám splněnou - klíčenku. :-) Dostala jsem totiž od H přívěsek s čtyřlístkem, naprosto famózní. :-)
Ze školy jsem frčela domů, na každém druhém kroku jsem musela vybalancovat uklouznutí, protože chumelilo jako o život. Ve 3 přijel H a jeli jsme do pizzerky na oběd, jako oslavu našeho 14-ti měsíšního výročí. :-) Dala jsem si Marco Pollo pizzu a rozhodně jsem nelitovala. :-) Ale pozor. Bydlím totiž na kopci, na úplném konci naší vesnice. Dole na křižovatce ale stáli policajti (ble) a nestáli tam jen tak, u krajnice, stáli totiž napříč silnicí, že nahoru nikoho nepouští, že se tam nedá projet a v lese je vybouranej kamion. No jupí a jak se mám asi dostat domů? :-D Nakonec nás pustili s tím, že dál jak na konec vesnice nemůžem. Proč taky, žejo...

Posílám vám taky odkaz na moje rajče, abyste se mohli podívat, jak žiju a co prožívám. :-) Vždycky když se něco děje, fotky přidávám, ale o tom bych vás informovala i tady. :-) (Takže se již brzy těšte na fotky ze sundání sádry a můj první plnohodnotný trénink po měsíčním ulívání :-))

shiftka

P.S. zaskočilo je to asi hodně, v Rosicích je uprostřed silnice propadlej kanál, ale nic se s tím nedělá, prostě se kolem toho položí takový ty výstražný cedulky a je opraveno. ;-)

 

(foto je vzpomínka na léto :-))